Mít či nemít wattmetr? Jak dopadlo velké dilema amatérské cyklistky
Řešila jsem to nejméně rok. Potřebuje milovnice silniční cyklistiky, která si několikrát do roka zajede amatérské závody, občas si nechá napsat tréninkové plány, ale pak je zase šťastná, když je nemá, na kolo měřič wattů?
Názory se různily.
„Nepotřebuješ, budeš se tím jen nervovat.“
„Ty ho ještě nemáš? Je to nutnost.“
„Stačí, že ho máš na Tacxu.“
„Tréninky ti mohu psát i na tepy, rozhodni se, jak chceš.“
Tak si z toho vyberte…
Nakonec jsem si půjčila pedály Garmin Rally RK200. Propojila je s cyklopočítačem (samozřejmě také od Garminu, málokteré značce jsem tak věrná) a vyrazila na kolo. První vyjížďku jsem nadšeně pozorovala, jaké watty ze sebe vymáčknu po rovině, jak to zase spadne, když se pustím do některého z kopců nad Berounkou, jak moc či málo energie stačí k tomu, aby se číslice rozeběhly…
Druhá vyjížďka byla přesně opačná. Byla krásná slunečná podzimní sobota, škoda zůstat doma. Ale potřebovala jsem zůstat fit, protože den poté jsem se měla přidat k Cyklokroužku L´Etape Czech. Není to žádný „kroužek“, ale parta kluků s nájezdem 20 tisíc km ročně. Bylo tedy jasné, že se nesmím „utavit“, proto jsem vybrala v aplikaci Garmin Connect regenerační jízdu a celých 40 kilometrů jsem poprvé nesledovala tachometr, ale „waťák“ a držela se na nízkých wattech.
Výsledek? Nebyla jsem unavená a těšila se na vyjížďku s cyklokroužkem. Ta se nakonec nekonala, protože místo sluníčka padla mlha a mrzlo.
Třetí vyjížďka už byla tréninková. Když jsem totiž měla doma „ten“ wattmetr, nechala jsem si od kamaráda napsat tréninkové plány. Takže najednou mě čekal hodinový trénink, ve kterém jsem po počátečním rozjetí střídala po třiceti vteřinách intervaly – třicet vteřin v zápřahu (180-298 wattů) a třicet vteřin zlehka (126-144 wattů).
To je legrace oproti tréninku zvaném Pyramida of Pain (pyramida bolesti), kdy se po minutě (celkem čtyřikrát) zvedá zátěž, a poté se zase po minutě snižuje.
Co wattmetrem natrénuješ, prodáš v závodě
Postupně jsem zjistila, že mě cyklistika s wattmetrem baví. Můj trénink je najednou zábavnější, pestřejší a hravější. A čas strávený v sedle kola díky tomu rychleji utíká. Teď v zimě toho nejvíc najezdím na trenažéru Tacx s aplikací Rouvy a tam je to teprve sranda. Když mě totiž někdo reálný dojede, třicet vteřin mu ujíždím, abych ho pak hned pustila před sebe.
A pak je tu ještě další věc. V létě oslavím kulatiny s pětkou na začátku, a v tomhle věku je třeba k tréninku přistupovat jinak, protože šance na zlepšení jsou už minimální.
„Díky wattmetru také získáš ustálené tréninkové podmínky, lépe odhadneme tvou kondici, anebo případnou únavu… Snadno ti naplánuji závod nebo delší vyjížďku, aby ti nedošlo. A co s wattmetrem natrénuješ, prodáš v závodě,“ vysvětloval trenér Michael Novák.
Jestli to správně chápu, čeká mě zářivá cyklistická kariéra. Protože do příštího závodu prý půjdu nejen s rozpisem gelů a tyčinek, ale i rozepsanými watty.
A to v padesáti prostě chceš!
Autor recenze: Michaela Bučková
